Období 1919 – 1945

Dne 17.července 1919 se konala dle zápisu první poválečná výborová schůze hasičského sboru v obecním hostinci. Na valné hromadě 15. srpna 1919 byl zvolen nový výbor, za starostu sboru byl zvolen Hink František.
Po válce dokupuje hasičský sbor hadice, ze zápisu ze dne 9.listopadu 1919 se dovídáme, že 1m hadice stojí 16 korun, bez šroubení. Jmění hasičské je odhadnuto na 940 korun.
Po válce se členové hasičského sboru zase vrhají s vervou do kulturních akcí v obci, pořádají plesy , výlety a začínají hrát divadlo. Z těchto akcí pak financují vybavení sboru. Vzhledem k nízkým finančním zdrojům obce žádají o podporu různé firmy a instituce. Ze zápisu 23.července 1920 je zřejmé, že i tento rok byla podána žádost. K žádosti byl přiložen tento soupis: Domovních čísel 102, obyvatelů 840, 2 čtyřkolky, 2 berlovky, 3 žebříky, tlumič jisker, 10 košíků na vodu, 2 pochodně, naviják hadic. Kupní cena stříkačů 5600 korun, dále je udáno 1200 korun dluhu.
Téhož roku se sbor zúčastnil slavnostního odhalení pomníku padlých v Hodicích.
Dne 2. března 1921 o 6 hodině večerní byla tajná schůze u pana Josefa Vokřínka, kterou nechal svolati župní místostarosta p. Brožek z Třeště, předmětem jednání bylo: Soupis dobrovolných členů hasičů i nehasičů na obranu bolševictví, kdyby snad se něco stalo, by hájili svůj vlastní majetek.
O jarních měsících 1921 se 20 členů našeho sboru zúčastnilo odhalování pamětní desky plukovníku Československých legií p. Josefu Jiřímu Švecovi.
Na výbor se obracejí vdovy po padlých hasičích o podporu, tato je dle možností přiznávána.
4. března 1922 se zřizuje samaritánská stráž: Váslav Lukeš, Josef Kodys, Hugo Lauer, Jan Matoušek a Ludmila Kubíková.
Při požáru v Třešti 30. dubna 1922 se poranil bratr Alois Novotný a byl 16 dní neschopen.
21. května 1922 se zúčastnilo 14 členů místního sboru župní hasičské školy v Třešti.
Ze zápisu 25. května 1922 se dozvídáme, že se tři bratři mohou zúčastnit 5. června v Besedním domě v Jihlavě Valné župní hromady hasičské, jízdné bude hrazeno z hasičské pokladny. Hasičský pracovní oblek dle dohodnutí se má odebrati z Jindřichova Hradce, z 50 m látky, 1m za 32 Kč přispěla obec, zbytek byl hrazen z hasičské pokladny a z příspěvků členů.
Náš sbor příslušel do XX župy hasičské, v tomto období si župy dávají názvy po významných členech – naše župa je pojmenována župa “ Vozábova „. Karel Vozába se narodil 9. července 1856 v Pavlínově na okrese Velké Meziříčí, celý život se věnoval hasičské myšlence, zemřelve věku 71 let, 11. dubna 1928.
6.srpna 1922 se 24 členů zúčastnilo 40 výročí založení sboru v Dačicích. Povoz poskytl Hugo Lauer a Martin Šenkapoul.
Dne 3. února 1923 byl přivezen parní stříkač od továrny Vystrčil Telč, druhý den 4.února o 2. hodině odpolední p. Vaňkem vyzkoušen. Dle zápisu parní stříkačku zaplatila obec za cenu 15 000 Kč.
21. května 1923 dochází k rozdělení dvacáté župy a to na Třešť a Jihlavu.
12. srpna 1923 se 23 členů zúčastnilo svěcení stříkače v Lovětíně.
Dne 23.března 1924 na výborové schůzi bylo dohodnuto založit památní knihu, která by byla připojena k hasičské kronice.
Ze zápisků z protokolární knihy SDH v Hodicích cituji: “ Dne 22.června 1924 odbývalo se župní cvičení na oslavu 35 let trvání našeho sboru. Této oslavy se zúčastnilo 237 bratří. V dopoledních hodinách akce probíhala v hostinci u Perničků. Odpoledne probíhalo požární cvičení, pak následovalo cvičení se sekyrkami na zahradě pana Lauera.
29. června se 10 bratří zúčastnilo sjezdu 47 župy v Telči. V srpnu proběhlo noční cvičení, použito bylo 450 m hadic, tohoto cvičení se zúčastnilo 32 bratří.
V červnu 1925 se hasičský sbor zúčastnil s parní stříkačkou okrskového cvičení v Růžené.
Hasičského sjezdu v Brně konaného 4 – 7. července 1925 se zúčastnilo 13 hasičů. Z hasičské pokladny byly zaplaceny kolky na legitimace za 21 Kč, dále byla hrazena jízda do Brna a zpět v částce 25 Kč. Ostatní výlohy si hradil každý zúčastněný sám.
Kulturních akcí se zúčastňovaly také ženy, jak je ze zápisu z 30. ledna 1926 zřejmé. Bufet na plese obstarávaly paní Marie Lauerová, sl.Kodysová Marie č.90 a sl. Novotná Marie.
Nejen příjemné věci se řešily na výborových schůzích. Na schůzi dne 18.2.1926 byli vyloučeni dva členové pro nečestné jednání a nezájemo sbor.
V dubnu 1926 bylo zakoupeno pro hraní divadla nové jeviště za cenu 1 500 Kč a 40 židlí v celkové ceně 800 Kč.
Dne 30. června o 5 hodině vypukl oheň u pana Františka Burdy č.28, shořela střecha obytného stavení a nad chlévem. Pracovaly všechny tři stříkačky, použito bylo 440 m hadic.
Do akcí pořádaných hasičským sborem byl přizván pan Jaroslav Veverka, který měl na starosti vzdělávání. V obci působil jako ředitel školy.
Hasičský sbor pořádal též silvestrovské zábavy, na silvestra v roce 1926 nacvičil bratr vzdělávatel Jaroslav Veverka dvě jednoaktovky: Drama ve vile, Když ženich stávkuje.
V roce 1927 dochází ve spolupráci s místním Sokolem k úpravě cvičiště ( dnes zde stojí RD pana Bíny a pana Mezery ). Ještě téhož roku jsou na cvičišti vysázeny ovocné stromky, které dodal pan Boháček z Třeště.
12. června 1928 se 12 členů ve stejnokrojích zúčastnilo přivítání pana prezidenta T.G.Masaryka v Telči.
15. července 1928 se 19 členů zúčastnilo župního sjezdu v Třešti, parní stříkačka a další stroje byly vystaveny na hasičském cvičišti.
26.srpna 1928, 7 členů sboru se zúčastnilo slavnostního otevření hasičského skladiště v Čenkově, při této příležitosti zde byla odhalena pamětní deska padlým vojínům.
V roce 1929 bylo ve sboru celkem 46 činných členů a 50 přispívajících. Téhož roku bylo samaritální stráží ošetřeno 57 osob.
SDH Hodice 1930 Ze zápisu z valné hromady konané 2.února 1930 se dozvídáme, že dle inventurního seznamu činí jmění jednotky 104 190 Kč. Též v tomto období byla aktivita členů různá. Jak čteme ze zápisu: “ Bratr náčelník Josef Kodys č.90 prosí, kdykoliv bylo členstvo svoláno, vždy dostavilo se bratrů málo a stále stejní“.
Dne 5. března 1930 se dozvídáme, že přišlo dobírkou 60 ks židlí v ceně 812,80 Kč. Částka byla zaplacena z výnosu sousedského plesu a masopustu.
7. března 1930 se v obecním hostinci konala oslava 80 letého výročí narození pana prezidenta Masaryka.
13. června 1930 na župním sjezdu v Třešti byli oceněni bratři hasiči za činnou službu u sboru.
40 let u sboru – Václav Lysý, Karel Musil, Václav Koudelka, Karel Vejvoda, Jan Kodys č.p.30
30 let u sboru – Josef Kodys č.p.90, Josef Kodys č.p.19, Bohdan Kubík, Alois Novotný, Jan Ambrož, Jan Novotný, Adolf Kubík
20 let u sboru – Josef Vokřínek, Tomáš Koudelka
Bratřím byla vyplacena dieta ve výši 15 Kč.
Dne 7. srpna 1931 o 12 hodině zemřel činný člen Jan Kodys č.p.30, bývalý velitel sboru, pohřeb měl 9. srpna v 15 hodin odpoledne. Pohřbu se zúčastnilo 23 členů.
Dne 22. července 1934 se 19 bratrů ve stejnokroji zúčastnilo 40 letého výročí založení sboru dobrovolných hasičů v Salavicích.
Na výborové schůzi 5. ledna 1935 bylo jednáno o prodeji cvičiště mistnímu Sokolu. Výbor hasičů navrhoval za 1m2 3 Kč, celková cena pozemku 8500 Kč. Zástupce Sokola pan Otakar Kubelík navrhl celkovou cenu 5500 Kč. Prodej pozemku se zatím neuskutečnil.
20.července 1935 zakoupil sbor hasičů motorovou stříkačku od firmy Českomoravská Kolben Daněk Praha – Karlín, značky “ Praga D.S II“. Protihodnotou za novou motorovou stříkačku byla přenechána stříkačka parní. Doplatek na motorovou stříkačku činil 18000 Kč. Dne 15. srpna byla motorová stříkačka předána.
Výbor hasičů měl problémy se zaplacením této nové stříkačky. Dne 6. září 1935 na mimořádné valné hromadě bylo projednáno o prodeji hasičského cvičiště. Při hlasování 10 prodat, 18 neprodat, bylo rozhodnuto, že cvičiště se neprodá. Na dluh 9500 Kč byla prodávajícímu vystavena směnka, za kterou ručili členové sboru.
Vedení sboru žádalo pojišťovny a okolní firmy o podporu na motorovou stříkačku. Tato podpora jim byla poskytnuta zhruba ve výši 2500 Kč.
Ze zápisu ze dne 30. ledna 1936 je zřejmé, že tento den byla přijata první žena do sboru, Františka Kodysová narozena v roce 1894.
28. června 1936 se v Hodicích konal Župní hasičský sjezd, celkový počet účastníků byl 170. Slavnostní průvod mířil k pomníku padlých, kde byl krátký projev, pak následovala polní mše, po mši vystoupila hudba pana Václava Nováka z Třeště. Odpoledne následovalo hasičské a samaritální cvičení. Ve večerních hodinách pokračovala zábava v hostinci u bratra Pízy. Na této akci bylo celkem vybráno 5227,20 Kč, čistý zisk činil 2457,20 Kč.
Na členské schůzi 27. ledna 1938 bylo rozhodnuto pořídit pro členy slavnostní stejnokroje. Cena stejnokroje stojí 300 Kč, členové se budou z poloviny podílet na pořízení. Celkem 31 členů s tímto návrhem souhlasí.
Ze zápisu z výborové schůze konané dne 22. října 1940 se dovídáme, že u samaritální stráže jsou tyto ženy: sestra Svatoňská, Kodysová, Matoušková. Nově se přihlásila do sboru učitelka Josefa Moudrá ze Sudet.
Koncem roku 1940 je splacen dluh, který měl sbor na nákup motorové stříkačky.
Z výroční zprávy za rok 1940 se dozvídáme, že hasičský sbor má problémy s omlazováním sboru. Během roku bylo 15 řádných schůzí, požáru v obci, ani v okolí nebylo.
Rozhodnutím valné hromady, společně s rozhodnutím výboru, bylo věnováno 300 Kč na úhradu zakoupení školního loutkového divadla.
V únoru 1941 vstoupil do sboru větší počet bratrů: František Pernička, František Pátek, Josef Píza, Miroslav Vokřínek, Václav Hynk, Miroslav Kubík, Josef Hor, František Hor, Václav Fexa, Jan Šenkapoul, Slávek Šenkapoul, Antonín Anderle, Jaroslav Machek, Bohumil Kovář, Josef Novotný, František Novák, Bohumil Herynek.
Na výborové schůzi 23. dubna 1941 je projednáváno hlášení pro finanční ředitelství v Jihlavě. Sbor vlastní nemovitý majetek 1 1/2 míry cvičiště v kupní ceně 1150 Kč. Dále se projednává, aby bylo požádáno o přidělení zabaveného sokolského hřiště k účelům hasičským.
V důsledku mimořádného stavu a nařízení celoročních požárních hlídek, rozhodl výbor na svém zasedání 17.října 1941 vestavět do hasičské zbrojnice strážnici o šířce 3 m.
Dne 21.2. 1943 proběhla řádná valná hromada, ze zápisu se dozvídáme, že celkový stav finanční k 1.1. 1943, včetně strojů, cvičiště a hasičské zbrojnice je po odpisech 39000 Kč.
Během roku bylo přikoupeno 60 m hadic V75 s příslušnými rychlospojkami.
V roce 1943 bylo provedeno 19 praktických a 6 teoretických cvičení. Sboru bylo v roce 1943 přiděleno 6 plášťů zimních, 2 uniformy služební a 5 uniforem cvičebních.
Od 1. července 1944 byli obecním úřadem z úřední moci jmenováni do sboru tito bratři: Jan Vejvoda č.106, Josef Kodys ml. č.90, František Kodys ml. č.35, Karel Pokorný, Arnošt Lysa, František Lysý č.40, Antonín Novák č.110, Jan Rod č.29, Josef Plachta.
Rok 1945
Z našich spolubratrů zaplatil naši svobodu při konání hasičské hlídky bratr Arnošt Lysa. Bratr Lysa zraněn 17.5. 1945 na hlídce a následkům zranění podlehl v nemocnici v Pelhřimově dne 1.června 1945. Pohřeb se konal 3.června 1945, v neděli za ohromné účasti občanů a Sboru do Třeště.
Sbor se též zúčastnil dne 13. května pohřbu umučených bojovníků za svobodu v Třešti.
K 31. prosinci 1945 je v obci celkem 54 členů hasičského sboru.

Autor: Ing. František Lysý